Text jsme převzali z Facebooku Františka Matějky.

Napsal jsem do jedné skupiny něco k očkování proti covidu. Pro některé z vás tady to třeba nebude nic nového (tak to přejděte), ale taky je tu třeba někdo nový, komu to v takto najednou sepsané formě pomůže najít v jeho vlastním životě sílu pro argumentaci. 🤷😉 Tak tedy:

Dobrý den. Jmenuji se František Matějka a je mi 50 let. Mám skvělou rodinu a tři syny. Lidé, kteří se nechtějí nechat očkovat, jsou dehonestováni a nálepkováni jako nedostatečně solidární sobci, kteří ohrožují celou společnost. Dovolte mi proto nejprve pár střípků z mého života, protože moje ryze osobní prožitky považuji za důležité. Ne pro chlubení se, nýbrž pro kontext k oné úvaze o solidaritě.

Najezdil jsem hodně přes milion km a byl u několika nehod jako první. Prostě statistika a pravděpodobnost. Vytáhl jsem z bouraček pět lidí a udržel je do doby, než přijeli záchranáři. Nejsem zdravotník.

Třikrát jsem za 25 let jako civil použil palnou zbraň pro obranu života a zdraví, z toho dvakrát ve prospěch cizích lidí na ulici, které jsem neznal. Jednou jsem předal pachatele policii a svědčil u soudu. Nikdy jsem nesloužil u ozbrojených složek.

Několik let jsem pomáhal z pozice poradce správní rady Nadace Terezy Maxové dětem z kojeneckých ústavů, dětských domovů a v náhradních rodinách. Pomáhal jsem zakládat nadační fond Romanovi Šebrlemu, který se staral o české olympioniky, a rok jsem bezplatně vedl jeho kancelář. Oboje je už mnoho let nazpět, ale rád na to vzpomínám.

Kočky u nás doma jsou výhradně z útulků. A ty, které si vzít nemůžeme, protože už jednu zrovna doma máme, dostanou občas aspoň něco dobrého.

Když se občas naskytne příležitost, pošleme jako rodina nějaké peníze těm, kteří neměli tolik štěstí jako my. Někdy na léčbu nemoci, kterou nehradí zdravotní pojišťovny, jindy na lepší invalidní vozík a tak.

Když je někdo v nesnázích a drcen soukolím správního řízení, protože na něj dolehla zdivočelá moc státu, a vidím, že nemá na advokáta a není to hajzl, pomůžu mu bezplatně z pozice obecného zmocněnce. Nejsem advokát a nemám na to vzdělání, ale mám dost odžito a nějakou tu praxi mi osud dopřál.

Kdyż mi v nemocnici řekli, že moje máma má v 64 letech už jen pár týdnů života, a že ji tam mám nechat a oni ji připojí na kapačky a ani nebude vědět, že odchází, kroutil jsem nevěřícně hlavou. Mámě jsem vše řekl, vzal ji domů, pečoval o ni 24 hodin denně 42 dnů, naučil se aplikovat injekce, hygienickou péči… Odešla mi v náručí. A po této zkušenosti jsem následně provedl stejnou cestou několik cizích rodin, když jim chtěli lékaři připojit k pumpám jejich rodiče či prarodiče. Mít možnost vědět a na základě toho si vyčistit stůl, je pro odchod osvobozující.

Nemám rád dotace. Podle mě křiví trh, charaktery a morálku. A tak když jsem chtěl pomoct zachování a propagaci jedné národní kulturní památky, dokázal jsem místo natažených rukou po veřejných penězích přesvědčit soukromé osoby a firmy, že je dobrá věc se na to složit.

Když přišla první vlna covidu, nechal jsem s přítelem ušít tisíce roušek a osobně je rozvezl do několika obcí a měst, kde si je převzali v domovech pro seniory, azylových domech nebo nemocničních oddělení.

Určitě by se pár dalších věcí našlo, ale tolik času na psaní a čtení nemám já ani vy. 🙂

Proč to píšu? Jistě nejsem bez chyb a v životě jsem taky pár bot udělal, ale nejsem asociální hovado (promiňte mi ten výraz, nepoužívám to ve veřejném prostoru často). A jako takový říkám, že se kvůli jiným lidem, kteří mají svůj strach z něčeho, na čem se neshodnou ani lékařské a vědecké kapacity mezi sebou, očkovat určitě nenechám.

Jsem přesvědčen, že covidem musíme projít jako celek co nejvíce přirozenou cestou. Nepopírám, že u některých jedinců může mít a má covid, většinou v kombinaci s jinými závažnými nemocemi, těžký a fatální průběh, ale to je prostě součást existence lidstva na planetě Zemi. Chraňme skutečně ohrožené. Pomozme jim. Poskytněme jim nejlepší možnou péči, pokud ji opravdu potřebují. Nedívejme se skrze prsty na ty z nás, kteří mají strach, jakkoliv ho můžeme považovat mnohdy za iracionalní. Je jejich. Nikdy ale nesmíme přistoupit na to, že jejich strach bude řídit naše životy, životy členů našich rodin, naši práci nebo naše koníčky a využití našeho volného času.

Pokud jste dočetli až sem, děkuji. Třeba to někomu pomůže najít i ve svém životě argumentaci, až se do vás někdo pustí jen proto, že se nechcete nechat očkovat proti covidu a jste proto „nesolidární“ se společností. 😉 Přeji vám vše dobré a hodně sil.