Tento text je částí rozhovoru, který nejen se mnou vedla slečna Ema Svobodová. Doufám, že vám pomůže přiblížit můj pohled na Covid-19 a dění kolem.
Text nakonec nevyšel. Nemám svolení od ostatních účastníků rozhovoru, abych publikoval i jejich odpovědi. Vydám tedy jen svou část. Jejich části označím jako [vynechaný text]. Pokud získám i jejich svolení, texty doplním.
Ivo Osovský
Coronavirus.
Chápu, že už tak je všude kolem nás a mnozí jsou jistě z tohoto, pořád dokola omílaného tématu, již unavení. I přesto se zaměřím na 3 naprosto odlišné lidi a jejich pohledy na věc, protože jedna věc je jistá, všechny nás nějakým způsobem zasáhl, někoho více, někoho méně. Někomu pomohl, někoho srazil na kolena. Ale na všech z nás se nějak podepsal.
[vynechaný text]
Druhým bude pan Ivo Osovský, kterého “proslavily” fotky ze, zvrtnuté demonstrace na Staroměstském náměstí. Během researche jsem se spojila s lidmi z různých facebookových anti-rouškových skupin. Nikdo z nich nebyl ochotný se mnou mluvit, ale skrze jednu paní jsem se dostala právě k panu Osovskému. Byl velmi vstřícný a odpověděl mi na všechny mé otázky, které jsem mu zaslala. Velice mě tak překvapily jeho upřímné odpovědi.
Moji první otázkou bylo, zda se považuje za anti-rouškaře nebo zda popírá existenci coronaviru jako takovou. “Za anti-rouškaře se nepovažuji a covid nepopírám, je naprosto zřejmé, že nějaká horší forma chřipky tu mezi námi cestuje. Konkrétně na nošení roušky mi nevadí nic, protože ji použiji pouze pokud je to nutné. Co mi ale připadá nepřípustné je, aby ji (moje) děti měly celý den ve školce a škole, to, že je to zbytečné a spíš nebezpečné, je můj osobní názor. Média ukázala z demonstrace samé nesmysly, pravda je taková, že jsem po celou dobu demonstrace mával naší vlajkou, na nikoho jsem neútočil, nic neničil a nic neházel. V tom mám svědomí čisté. Teď už se tomu jen směji, kdo mě zná, ví, že jsem tam byl jako táta, taky jsem jako jeden z mála nedostal pokutu.”
Která vládní opatření Vám vadí nejvíc a která Vám naopak přijdou nejsmysluplnější? “Vládních nařízení padlo za poslední měsíce opravdu mnoho, které dát na žebříčku nesmyslů na vrchol je opravdu těžké. Za zmínku určitě stojí zákaz zpěvu, zákaz vycházení po 21. hodině, zrušení nedělního prodeje… Opravdu jich je mnoho, alespoň pro člověka, který používá zdravý selský rozum. Vaše otázka, která opatření dávají největší smysl, mě donutila se zamyslet víc, než bych čekal, ale přece jen bych mohl zmínit: nakupování důchodců v ranních hodinách, možná i dodržování odstupů nebylo tak nejhorší, ale jinak nevidím nic, co bych shledal dobré.” A jak byste situaci řešil vy? “Já osobně bych doporučení, záměrně doporučení a ne nařízení, směřoval převážně ke skupinám nejvíce ohrožených spoluobčanů. Vše by mělo být dobrovolné, žádné nařízení, omezování, zavírání.” A jaká země podle Vás zvládá situaci nejlépe? “Určitě Finsko. Vláda se má bát svého lidu, ne lid vlády.”
[vynechaný text]
Ač situace může působit sebehůř, musíme vydržet a vedle zdraví si uchovat zdravý rozum a základní svobody. Koneckonců v různých částech světa jsou na tom ještě mnohem hůř. Musí se vypořádávat s covidem a zároveň hájit jejich základní lidská práva.
Nic netrvá věčně a až epidemie odezní, nesmí po ní zůstat ohlodaná demokracie.
Ema Svobodová
Dokumentární tvorba
LITERÁTNÍ REPORTÁŽ
